Pavel Kysilka: Jed prosperity: Suroviny a dotace

Pavel Kysilka, z Indexu Lidových novin 26. BŘEZNA 2018

Kde selhává selský rozum aneb Proč jsou dnes nejvyspělejšími ekonomikami světa ty, které nežijí opiové sny paragrafů, regulací, surovin a dotací?

Na porozumění většině dějů v ekonomice nám postačuje selský rozum. Každý chápe, že sucho způsobí neúrodu a neúroda zapřičiní nárust cen potravin. Že spekulativní nakupní horečka způsobí prudký nárůst ceny bitcoinů. Atd. atp.

Jsou dva fenomény, které však, zdá se, možnostem selského rozumu odolávají. A to přes to, že oba znovu a znovu potvrzuje smutná realita na mnohých místech zeměkoule. Už po desetiletí. Oba jevy jsou přitažlivé pro veřejnost. A hůře: také pro tu sortu politiků, kteří se vyznačují nižším mentálním potenciálem nebo chorobným mocenským apetitem. Či obojím.

Prvním jevem je „prokleté“ suroviné bohatství. Druhým „prokletý dar“ – dotace.

Surovinový paradox

„Co je prokletého na surovinovém bohatství? Vždyť je zdrojem příjmů, zvyšuje blahobyt země a zmenšuje její závislost na dovozech.“ Tak nějak to říká selský rozum v nás. Opak je pravda. A tento paradox má nejméně tři příčiny.

Příčina 1: Holandská nemoc

Nizozemsko se díky těžbě zemního plynu z groninského naleziště stalo po roce 1959 významným vývozcem strategické suroviny. Vysoký přebytek obchodní bilance posílil gulden, což světu zdražilo holandské průmyslové zboží. Průmysl upadl do vleklé krize a ta nabyla celospolečenského rozměru. Bohatství surovin vedlo k likvidaci bohatství plynoucí z práce, podnikání, dovedností, výzkumu, vývoje a  pracovní morálky.

Čelit holandské nemoci je extrémně těžké. Izrael po objevu vydatných mořských ložisek plynu (Tamar 2009; Leviathan 2010) pracoval cílevědomě na tom, aby si holandskou nemoc neuhnal, a nezdevastoval svůj unikátní mix byznysové kultury, výzkumu, vývoje, podnikavosti, venture kapitalismu a „start-up“ nátury.  Není to nemožné. Chce to dobrou součinnost vlády a centrální banky, vytvoření speciálních fondů, které eliminují dopad dolarových příjmů z vývozu suroviny na kurz vlastní měny. A naopak programy, které za těžbou surovin rozvinou jejich zpracováním s co největší přidanou hodnotou ze strany výzkumu, vývoje a práce.

Stručně: chce to osvícené politiky hledící daleko za horizont své vlastní politické kariéry. Této „suroviny“ se nám dlouhodobě nedostává, a tak doufejme, že lithium zůstane pod Krušnými horami, aby českému průmyslu a celé ekonomice nenastalo holandské krušno.

Příčina 2: Skryté koalice

Na příjmech ze surovinového bohatství participují zejména úzká těžařská byznysová uskupení, která přirozeně vytvářejí skryté koalice s politickými skupinami. Ale i pokud většinu příjmů inkasuje stát, tedy vláda, její sklon korumpovat národ všemožnými populistickými úplatky je nekonečný. To vše se děje na úkor podpory práce, vzdělání, podnikáni a demokracie. Arabské země, Rusko, Venezuela, Nigérie, ale do určité míry i Norsko a další, jsou nekonečnými příběhy devastace společnosti surovinovými příjmy. Jeden venezuelský politik nazval v sedmdesátých letech tamní ropné bohatství „exkrementem ďábla“ a předpověděl zemi budoucí katastrofu. Dnešní ve všem všudy socialistická Venezuela je tragickým naplněním jeho varování.

Příčina 3: Z miláčka dlužníkem

Velkolepé příjmy z prodeje surovin spouští ve firemním a vládním sektoru velkolepé projekty, na které banky s chutí dávají velkolepé úvěry. Propady cen surovin vedou opakovaně k dramatickému snížení příjmů, vlády a firmy přestavaji splácet, úroky jim kvůli rizikovému profilu rostou, a banky se dostávají do ztrát a krizí. Příběh Mongolska je hrůzně poučný: podpovrchové uhlí z něj spolu se zásobami téměř všech existujícich kovů před pár lety udělalo miláčka zahraničních investorů. Po propadu cen uhlí se dnes Mongolsko topí v dluzích a krizi.

Není náhoda, že na vrcholu žebříčků blahobytu, prosperity a vyspělosti se už dlouho vyskytují země chudé na surovinové zdroje. Zato bohaté na vzdělanost, vědu a výzkum, podnikavost a pracovitost. A ještě na na něco, bez čeho by se žádné z těchto ingrediencí nedařilo: na svobodu bytostně spojenou s velmi limitovanou rolí vlád, veřejného sektoru a přerozdělování.

Zdravý rozum i každodenní zkušennost nás už doufejme dostatečně přesvědčily, že paragrafová džungle spolu s byrokratickým a kontrolorským dirigismem fungují jako spolehlivý jed na pracovní a podnikatelskou aktivitu, iniciativu, inovativnost, a tedy na prosperitu. Jeden z pilířů ekonomické nesvobody se ale selskému rozumu opět vzpírá. Je to „prokletý dar“ zvaný dotace.

Prokleté dotace

„Co že je prokletého na dotacích? Vzdyť pomohly na svět spoustě skvělých věcí a dalším užitečným pomáhají přežívat.“ Takto nás rád klame selský rozum. A opět platí, že opak je pravdou a existuje zhruba sedm příčin.

Než je vyjmenuji, zdůrazňuji, že nemám na mysli dotace na nezbytné věci, které nemohou jejich opravnění konzumenti z řady objektivních důvodů platit: služby a podpory handicapovaným, nemocným, penzistům, obranu, bezpečnost, právní systém, veřejné vzdělávání a zdravotnictví, nekomerční kulturu a památky, silnice, majáky, chodníky a podobně. Naopak mám na mysli tři velké okruhy dotací. Za prvé dotace na účely, které mohou a tedy mají jejich konzumenti plně platit. Které mají obstát v soutěži o naši peněženku, nikoliv o veřejné zdroje z daní. Za druhé dotace na podporu „správných“ postojů. Ty by měly správně obstát v soutěži s jinými postoji ve veřejné diskusi a v politickém hlasování. A do třetice dotace, které přiděluje jakákoliv entita mimo dosah demokratické kontroly a odpovědnosti. Tedy i veškeré eurodotace.

Příčina 1: Plýtvání zdroji

Proti nekonečným potřebám a přáním lidí vždy stojí limitované zdroje, kapacity, energie, čas firem a jednotlivců. Miliony týmů vydávají obrovské úsilí, aby co nejlépe pokryly současné a budoucí potřeby lidí. Tomu se armáda i těch nejchytřejších a nejpoctivějších úředníků nemůže ani přiblížit. Dotační „výzvy“ tak odklánějí obrovské zdroje tam, kde dosáhnou daleko menšího užitku, než to dokáže i přes všechny své nedokonalosti trh. Výsledkem je nesmírné plýtvání zdrojů na věci, nad nimiž zůstavá rozum stát. Kniha iracionalních projektů z eurodotací, kterou jednou někdo jistě sepíše, bude pořádně tlustá a nad jejimi absurditami nám nebude veselo.

Příčina 2: Ohýbání projektů

Když se přesto nějaká dotační výzva přiblíží reálným potřebám, musí se do výzvy přesně trefit projekt, který se o dotaci uchází. To vyvolává nejen značné náklady na „ohýbání“ projektů, ale také spoustu nepotřebných nesmyslů, které musí splnit. Výsledkem je opět plýtvání.

Příčina 3: Složitá byrokracie

Byrokracie kolem dotačních projektů je nevyhnutelně složitá. Byrokrati a dotační systém jsou placeni z daní, které by mohly sloužit třeba postiženým lidem, vzdělávání, opravám silnic, obraně a podobně. Žadatelé o dotace pálí čas, energii a peníze na byrokratické činnosti, ke kterým nemají kvalifikaci, místo aby se věnovali svým klientům a zaměstnancům. Celospolečenské ztráty jsou velké.

Příčina 4: Měkké výsledky

Měkké dotační peníze vedou k měkkým výsledkům. Organizace, které jsou dlouhodobě převážně na dotacích a ztrácí dotyk s konkurencí a náročnými platícími klienty, spotřebují velké sotační zdroje, za které dodávají nižší užitek, než týmy v konkurenčním prostředí.

Příčina 5: Korupce a lobbování

Dotace jsou ideálním a proto i největším zdrojem korupce a lobbování. Vyrostl na nich sofistikovaný mafiánsky byznys. Sociální a politické náklady těchto jevů jsou nedozírné.

Příčina 6: Falešná vděčnost

Dotace v nás pěstují lokajskou „mentalitu natažené ruky“ a falešné vděčnosti. Není přitom za co být vděčný. Dotace jdou z našich daní, které navíc na složité dotační cestě uživí armádu dotačních byrokratů. Motivací nejúspěšnějších lidí, firem a společností není brát, nýbrž dávat.

Příčina 7: Nástroj vydírání

Dotace jsou nástrojem nevkusného politického vydírání v nadnárodním měřítku. „Nepřijmete uprchlíky, přijdete o dotace,“ zaznívá od nejarogantnějších politiků EU. Příště to může být jiný „správný“ politicky titul s velkými ekonomickými náklady.

Nejvyspělejšími ekonomikami světa jsou dnes ty, které nežijí opiové sny paragrafů, regulací, surovin a dotací. Jsou to ty, které poskytují moderní vzdělávaní, technickou infrastrukturu a svobodu, ve které se daří osobní iniciativě, celoživotnímu sebevzdělávání, symbióze moderních technologií se sociálními dovednostmi a venture kapitálové a start-up kultuře.

Mohlo by vás zajímat

Facebook má zákaz přenášet evropská data do USA. Bude muset v EU skončit?

  • Kyberprostor
  • Právo a regulace
190
0
0

Portland zakázal technologii rozpoznávání obličeje

  • Technologie
  • Kyberprostor
  • Právo a regulace
398
0
2

Které jurisdikce uznávají důkazy z blockchainu?

  • Právo a regulace
  • Kyberbezpečnost
  • Blockchain
1140
4
3

Čínský trestní soud využil důkazy uložené v blockchainu

  • Právo a regulace
  • Blockchain
1113
3
2

Trumpův plán, jak udržet USA na pozici lídra ve vývoji umělé inteligence

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
2805
2
1

Pavel Kysilka: Stojíme na křižovatce. Česko musí začít stavět na vynikajících vědcích,…

Domácí ekonomika se sice dotahuje na evropskou úroveň, v blízké budoucnosti ji však čeká nesnadná transformace. Výhoda levné pracovní síly se totiž pod tlakem robotizace a digitalizace rychle rozplývá. Klíčovými konkurenčními faktory se stávají hlavně vynikající vědci, flexibilní absolventi technických i humanitních škol...

  • Leadership a kultura
  • Právo a regulace
  • Smart education
3439
5
5

Podle studie o etických otázkách autonomní dopravy jsou nejpostradatelnější senioři

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Smarty city
4177
3
2

Pavel Kysilka: Smějme se a zbohatneme

Produkční silou se naše firmy a celá ekonomika řadí do globální špičky. Ale příjmově – a to mzdou i zisky – patříme k podprůměru. Rozdíl mezi výrobním a příjmovým potenciálem Česka je jeden z nejhlubších na světě. Co dělat, aby se příjmový profil české ekonomiky konečně mohl rozesmát?

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
3511
9
6

Pavel Kysilka: Data jsou ropou 21. století, mají dnes největší hodnotu. Světové top…

Navzdory vášni pro technologie se Pavel Kysilka od bankovnictví neodpoutal a o jeho prolínání s digitálním světem hojně píše a přednáší. O proměně bankovnictví v době technologických firem promluvil i na konferenci Banking in Motion 2018, kterou pořádala Česká bankovní asociace a jejímž mediální partnerem byly Hospodářské noviny.

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
3488
2
8

Pavel Kysilka: Finančním trhem zatřesou technologie a mileniálové

Finančním trhem v jeho dnešní podobě zatřesou dva faktory – technologie na čele s umělou inteligencí, robotikou a blockchainem. A generace mileniálů. V rozhovoru pro server Roklen24 to uvedl bývalý viceguvernér České národní banky a zakladatel 6D Pavel Kysilka.

  • Leadership a kultura
  • Civilizace
  • Právo a regulace
3577
5
4

Pavel Kysilka: Potřebujeme křemíkový kapitalismus

Evropa prohrává na poli technologických inovací a byznysu. Příznaky její sklerózy nabírají tragikomických rozměrů a hlubinné příčiny neumí nikdo pojmenovat.

  • Civilizace
  • Právo a regulace
2904
5
3

MIT vyvinulo blockchainovou platformu, která bude hlídat policii a chránit naše soukromí

  • IT Inovace
  • Právo a regulace
  • Blockchain
3467
1
0

Petr Beneš: Co Vy na to pane Švarc?

Časy se opět mění. Digitální ekonomika, mobilita, virtualizace, online svět, dematerializace produktů a služeb s sebou přinášejí řadu nových a staronových trendů i do oblasti obchodních vztahů, organizace práce a zaměstnanosti. Slyšeli jste už termíny jako shared economy (sdílená ekonomika), barter economy, gift economy nebo gig economy? Že ne? Tak se na ně pojďme podívat...

  • Smart finance
  • Právo a regulace
3767
5
2

Petr Beneš: Datová horečka stoupá! V osudí je virtuální zlato 21. století

Obchodní model minulého století by se při troše zjednodušení dal shrnout do rovnice = poskytování přidané hodnoty za platbu penězi. Jednadvacáté století nás posouvá zase o kus dál. Exponenciální techonologie spolu s ekonomicko-společenskými trendy jako jsou demokratizace...

  • Leadership a kultura
  • Civilizace
  • Právo a regulace
3991
4
1

Čínský monitorovací systém se doslova dostává zaměstnancům do hlavy

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Smart health
4182
4
0

Zločin předvídající umělá inteligence bude dohlížet na indické ulice

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
4187
2
2

V Kalifornii začíná testování samořídících aut se vzdálenými lidskými operátory

  • Smarty city
  • IT Inovace
  • Právo a regulace
4778
6
2

Arizona schválila návrh zákona, jenž umožňuje platit daně Bitcoinem

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
4501
4
0

Pavel Kysilka: Způsobí PSD2 disrupci bankovnictví?

Před několika dny vstoupila v Česku prostřednictvím novely zakona o platebním styku směrnice EU „Revised Payment Services Directiv“ známá pod zkratkou PSD2. Mnozí od ní očekávají revoluci či přímo disrupci v bankovním sektoru a také zásadní hrozbu pro banky. Jsou tato očekávaní opravněná?

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
5242
3
1

Petr Beneš: Brána bank dokořán

Komenský napsal svou Bránu jazyků dokořán, první moderní učebnici latiny, v roce 1631. Měla stovky stran a způsobila revoluci ve výuce jazyků po celém světě. Stovky stran má i nová směrnice platebního styku (2366/EU) z roku 2015, známá pod zkratkou PSD2. Ta už brzy způsobí největší revoluci v bankovnictví...

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
5560
7
3

Bude se umělá inteligence zodpovídat za svá rozhodnutí?

  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
  • Kyberbezpečnost
4081
1
2

„Zdaňme roboty“ hlásá Kalifornie

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
5114
4
1

Online roboprávník vyřeší zadarmo vaše právní trable

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
5789
4
4

Konec právníků nejen v Čechách

Houstnoucí legislativní džungle všude na světě komplikuje život lidem, firmám i soudcům, skvěle ale živí armády právníků, a do nedávna navíc bránila tomu, aby jejich práci převzaly stroje. Až doteď. Díky obrovskému pokroku v umělé inteligenci v posledním roce...

  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
6010
4
3

Google obvinil Uber z krádeže technologie samořídících aut

  • IT Inovace
  • Právo a regulace
  • Smart transportation
5454
3
2

"Krisprový" boom svědčí o potenciálu genetického inženýrství

  • Civilizace
  • Genetika, Bio a Nanotechnologie
  • Právo a regulace
4701
4
1

Křemíkový Frankenstein

Giganti Silicon Valley pomohli stvořit Donalda Trumpa. A ten je teď sráží na kolena

  • Civilizace
  • Právo a regulace
5761
7
3

Elon Musk: Automatizace donutí vlády, aby zavedly univerzální základní příjem

  • Leadership a kultura
  • Civilizace
  • Právo a regulace
5063
5
4

Larry Page investuje do projektů na létající auta

  • IT Inovace
  • Právo a regulace
  • Smart transportation
5554
1
2

Odborníci předpovídají, že manželství s robotem bude legální kolem roku 2050

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
5517
3
1

Google připravuje Wing Marketplace: dodávky jídla drony

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
6153
1
1

Autonomní auta: budoucí cíl hackerů?

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
7221
0
2

VR povzbudila chuť spoření na důchod

  • Smart finance
  • Právo a regulace
  • Virtuální realita
6093
2
3

Čína jako první vyzkouší na člověku modifikaci genů při léčbě rakoviny

  • Genetika, Bio a Nanotechnologie
  • Právo a regulace
4092
0
0

Šéf Uberu považuje Peking za budoucího konkurenta Silicon Valley

  • Civilizace
  • Právo a regulace
3389
0
0

Nesmyslná regulace vyhnala Uber a Lyft z texaského Austinu

  • Civilizace
  • Smarty city
  • Právo a regulace
4801
0
0

Ross je právník, který pracuje 7x24. Je totiž umělou inteligencí

  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
5076
1
1

Spolková rada přijala rezoluci o zákazu spalovacích motorů od roku 2030

  • Právo a regulace
  • Smart transportation
5253
0
1
Zobrazit další články