Petr Beneš: Co Vy na to pane Švarc?

Petr Beneš, 15. SPRNA 2018

Švarc systém vznikl v posametové podnikatelské euforii na počátku 90. let jako typická česká „vyčůranost“ jak legálně minimalizovat firemní personální náklady. Funguje tak, že osoby, které pro firmu vykonávají činnosti, nejsou její zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. Systém dostal jméno podle benešovského podnikatele ve stavebnictví Miroslava Švarce. Ten byl sice nakonec odsouzen ze zpronevěry dávek sociálního zabezpečení na 18 měsíců a jeho firmu soud poslal do konkurzu, ale systém, kterému možná nechtěně propůjčil své jméno, si dál žije svým životem, přestože je u nás už od roku 1994 nelegální.

Časy se však opět mění. Digitální ekonomika, mobilita, virtualizace, online svět, dematerializace produktů a služeb s sebou přinášejí řadu nových a staronových trendů i do oblasti obchodních vztahů, organizace práce a zaměstnanosti. Slyšeli jste už termíny jako shared economy (sdílená ekonomika), barter economy, gift economy nebo gig economy? Že ne? Tak se na ně pojďme podívat...

Sdílená ekonomika (shared economy) je jeden z klíčových fenoménů současné digitální epochy. Píšeme o ní často, tak jenom krátce. Definuje se také jako společná spotřeba nebo peer-to-peer sdílení. Tento koncept zdůrazňuje schopnost a preferenci jednotlivců pronajmout si nebo si půjčit zboží spíše než ho koupit a následně vlastnit, udržovat, odepisovat a spravovat.

Zejména u generací vstupujících do produktivního věku teprve nedávno (Generace Y a Z) vyplývá z četných průzkumů jasná preference „NIC nevlastnit“ a mít možnost udržet si vysokou flexibilitu, mobilitu na pracovním trhu, schopnost využívat nejnovější modelové řady a obměňovat zastaralé věci velmi snadno za nové. Zda je zrovna tohle zákaznické chování dlouhodobě udržitelné i s ohledem na zdroje, udržitelnost a ochranu životního prostředí, nechám dnes na každém z vás.

Mezi nejznámější příklady „úspěšných“ globálně sdílených obchodních modelů patří samozřejmě Airbnb, Uber, Lemonade, eBay, Kickstarter, LinkedIn nebo třeba Spotify. Ale mnohé vznikají i na komunitní úrovni a budou hrát v budoucnu důležitou roli v lokálních ekonomikách.

Ekonomika vzájemné směny (barter economy) je bezhotovostní ekonomický systém, v němž jsou služby a zboží obchodovány v předem dohodnutých sazbách. Fungoval už dávno před vznikem peněz, funguje v omezené míře v různých částech světa i dnes a zdá se, že dokonce trochu opět nabývá na celospolečenském významu v souvislosti s trendy teorie udržitelnosti nebo cirkulární ekonomiky.

Neformálně se lidé často účastní výměnných a jiných recipročních systémů, aniž by si to vůbec mnohdy uvědomovali – v modernějším pojetí například někdo může poskytovat webový design nebo technickou IT podporu pro farmáře nebo pekaře a obdržet na oplátku zeleninu nebo pečivo. V čistě internetovém provedení se mohou odehrávat například výměny tvorby obsahu za data z výzkumů. Barterem v přenesené slova smyslu je i naše každodenní výměna osobních dat za komfort, informace, sociální kontakty, kterou provádíme skoro neustále s Facebookem, Instagramem, Googlem, Alzou, Vodafonem, Seznamem a mnoha dalšími...

Vzhledem k tomu, že barter je založen na vzájemnosti, vyžaduje mezi obchodníky vzájemnou shodu požadavků. To barter trochu komplikuje, ale pokud je systém dostatečně velký a škálovatelný, riziko, že nenajdete partnera který by uspokojil váš požadavek, se s velikostí počtu účastníků rapidně snižuje. Podle zastánců barterových vztahů posiluje vzájemnost pocit sounáležitosti a komunity mezi obchodníky.

V dárcovské ekonomice (gift economy) se uplatňuje princip, kdy jsou poskytovány služby nebo zboží bez předem uzavřené dohody o reciproční platbě nebo obchodu, které by bylo třeba provést na oplátku. Místo peněžního zisku se poskytovatelé daru často spoléhají na nehmotné odměny, jako je dobrý pocit z přispění na (většinou) bohulibý účel, ve prospěch určité komunity, nebo i čest a prestiž.

Myšlenka spočívá v tom, že ačkoli dary nemusí být přímo reciproční, rozsáhlá účast vede k tomu, že lidé dávají podle svých schopností a dostávají podle svých potřeb. Vím co si teď myslíte. Hlavně ta poslední věta zní tak trochu jako z učebnice marxismu-leninismu. Ale tohle je pro řadu z nás vlastně už dnes princip charity a veřejných sbírek. Mnozí lidé dávají právě a jen z dobrého pocitu a ne kvůli snížení daňového základu.

Gig economy (kontraktorská ekonomika?) nás oklikou vrací zpátky ke Švarc systému, který jsem zmínil na samém začátku. Gig = stále se v českém rybníku jedná o relativně nový termín a ještě netuším, jaký český ekvivalent se pro něj ujme. O co se tedy jedná? O takové ekonomické prostředí, ve kterém jsou naprosto běžné dočasné pracovní pozice a organizace uzavírají smlouvy s nezávislými pracovníky a experty na krátkodobé zakázky. Žádné HPP, teplé místo, stále stejná kancelář, stravenky, závodní jídelna a rezistence na jakoukoliv změnu.

Původní význam slova Gig je lehká, rychlá, úzká loď přizpůsobená pro veslování nebo plachtění. To myslím hovoří výmluvně – pracovnímu trhu budou dominovat novodobí řemeslníci, kteří se budou nechávat najímat na různé projekty, vytvářet ad hoc týmy, přesouvat snadno i geograficky. Výměnou za ztrátu pofiderní zaměstnanecké jistoty obdrží větší vládu nad vlastním osudem – časem, penězi i pracovní náplní.

Je jasné, že tahle vize není pro každého, ale trend směrem k gig ekonomice je již několik let patrný. Studie provedená společností Intuit předpokládá, že do roku 2020 bude 43% amerických pracovníků již nezávislými „podnikateli“. Jaké faktory stojí za nárůstem krátkodobých pracovních míst?

Za prvé, v digitálním věku je pracovní síla stále mobilnější a práci lze stále častěji vykonávat odkudkoli, takže práce a fyzické místo jejího výkonu již dnes mohou být často úplně oddělené. To znamená, že externí pracovníci mohou vybírat mezi dočasnými prácemi a projekty po celém světě. Zaměstnavatelé zase mohou vybrat ty nejlepší osoby pro konkrétní projekty z většího fondu kandidátů, než který je k dispozici v dané zeměpisné oblasti.

Digitalizace také přímo přispěla k poklesu počtu pracovních míst, protože software nahrazuje některé druhy práce. Jiné zase trvají mnohem méně času. Mezi další vlivy patří finanční tlaky na podniky, které vedou k dalšímu snížení počtu zaměstnanců. Již v současnosti mají lidé obvykle sklon měnit zaměstnání několikrát během svého pracovního života. Jaká změna oproti době před necelými padesáti lety. Gig ekonomika tento trend ještě zintenzívní. Bude naprosto běžné už za pár let, že lidé budou procházet celoživotním intenzivním vzděláváním v podobě krátkodobých kvalitních vzdělávacích programů a mnozí naprosto zásadně změní způsob a formu své obživy i třikrát, čtyřikrát i vícekrát za život.

Gig ekonomika povede k dalším úsporám firem v oblasti personálních nákladů, zaměstnaneckých benefitů, kancelářských prostor a školení pracovníků. Přinese firmám možnost uzavírat smlouvy s těmi nejlepšími odborníky na konkrétní projekty, které by si nemohly dovolit platit dlouhodobě jako vlastní zaměstnance. Z hlediska „freelancera“ může gig ekonomika zlepšit také rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

V ideálním případě bude gig ekonomika napájena přilivem nezávislých pracovníků, kteří si budou vybírat zaměstnání, o které mají skutečně zájem. Nebudou nuceni nastupovat do trvalých pracovních pozic, jen proto aby si udrželi zaměstnání, přestože v něm nemohou uplatnit talent a rozvinout naplno svůj potenciál.

Uvidíme čeho se po všech těch letech divokých bodyshoppingů a pseudokontraktorů nakonec dočkáme. Jedno je jisté – politikům zodpovědným za státní kasu se to asi moc zamlouvat nebude. A co Vy na to pane Švarc?

Mohlo by vás zajímat

Facebook má zákaz přenášet evropská data do USA. Bude muset v EU skončit?

  • Kyberprostor
  • Právo a regulace
209
0
0

Portland zakázal technologii rozpoznávání obličeje

  • Technologie
  • Kyberprostor
  • Právo a regulace
411
0
2

Které jurisdikce uznávají důkazy z blockchainu?

  • Právo a regulace
  • Kyberbezpečnost
  • Blockchain
1147
4
3

Čínský trestní soud využil důkazy uložené v blockchainu

  • Právo a regulace
  • Blockchain
1121
3
2

Trumpův plán, jak udržet USA na pozici lídra ve vývoji umělé inteligence

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
2822
2
1

Pavel Kysilka: Stojíme na křižovatce. Česko musí začít stavět na vynikajících vědcích,…

Domácí ekonomika se sice dotahuje na evropskou úroveň, v blízké budoucnosti ji však čeká nesnadná transformace. Výhoda levné pracovní síly se totiž pod tlakem robotizace a digitalizace rychle rozplývá. Klíčovými konkurenčními faktory se stávají hlavně vynikající vědci, flexibilní absolventi technických i humanitních škol...

  • Leadership a kultura
  • Právo a regulace
  • Smart education
3462
5
5

Podle studie o etických otázkách autonomní dopravy jsou nejpostradatelnější senioři

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Smarty city
4208
3
2

Pavel Kysilka: Smějme se a zbohatneme

Produkční silou se naše firmy a celá ekonomika řadí do globální špičky. Ale příjmově – a to mzdou i zisky – patříme k podprůměru. Rozdíl mezi výrobním a příjmovým potenciálem Česka je jeden z nejhlubších na světě. Co dělat, aby se příjmový profil české ekonomiky konečně mohl rozesmát?

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
3524
9
6

Pavel Kysilka: Data jsou ropou 21. století, mají dnes největší hodnotu. Světové top…

Navzdory vášni pro technologie se Pavel Kysilka od bankovnictví neodpoutal a o jeho prolínání s digitálním světem hojně píše a přednáší. O proměně bankovnictví v době technologických firem promluvil i na konferenci Banking in Motion 2018, kterou pořádala Česká bankovní asociace a jejímž mediální partnerem byly Hospodářské noviny.

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
3510
2
8

Pavel Kysilka: Finančním trhem zatřesou technologie a mileniálové

Finančním trhem v jeho dnešní podobě zatřesou dva faktory – technologie na čele s umělou inteligencí, robotikou a blockchainem. A generace mileniálů. V rozhovoru pro server Roklen24 to uvedl bývalý viceguvernér České národní banky a zakladatel 6D Pavel Kysilka.

  • Leadership a kultura
  • Civilizace
  • Právo a regulace
3598
5
4

Pavel Kysilka: Potřebujeme křemíkový kapitalismus

Evropa prohrává na poli technologických inovací a byznysu. Příznaky její sklerózy nabírají tragikomických rozměrů a hlubinné příčiny neumí nikdo pojmenovat.

  • Civilizace
  • Právo a regulace
2916
5
3

MIT vyvinulo blockchainovou platformu, která bude hlídat policii a chránit naše soukromí

  • IT Inovace
  • Právo a regulace
  • Blockchain
3489
1
0

Petr Beneš: Datová horečka stoupá! V osudí je virtuální zlato 21. století

Obchodní model minulého století by se při troše zjednodušení dal shrnout do rovnice = poskytování přidané hodnoty za platbu penězi. Jednadvacáté století nás posouvá zase o kus dál. Exponenciální techonologie spolu s ekonomicko-společenskými trendy jako jsou demokratizace...

  • Leadership a kultura
  • Civilizace
  • Právo a regulace
4017
4
1

Čínský monitorovací systém se doslova dostává zaměstnancům do hlavy

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Smart health
4213
4
0

Zločin předvídající umělá inteligence bude dohlížet na indické ulice

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
4211
2
2

Pavel Kysilka: Jed prosperity: Suroviny a dotace

Kde selhává selský rozum aneb Proč jsou dnes nejvyspělejšími ekonomikami světa ty, které nežijí opiové sny paragrafů, regulací, surovin a dotací?

  • Leadership a kultura
  • Civilizace
  • Smart finance
6874
9
13

V Kalifornii začíná testování samořídících aut se vzdálenými lidskými operátory

  • Smarty city
  • IT Inovace
  • Právo a regulace
4799
6
2

Arizona schválila návrh zákona, jenž umožňuje platit daně Bitcoinem

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
4532
4
0

Pavel Kysilka: Způsobí PSD2 disrupci bankovnictví?

Před několika dny vstoupila v Česku prostřednictvím novely zakona o platebním styku směrnice EU „Revised Payment Services Directiv“ známá pod zkratkou PSD2. Mnozí od ní očekávají revoluci či přímo disrupci v bankovním sektoru a také zásadní hrozbu pro banky. Jsou tato očekávaní opravněná?

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
5268
3
1

Petr Beneš: Brána bank dokořán

Komenský napsal svou Bránu jazyků dokořán, první moderní učebnici latiny, v roce 1631. Měla stovky stran a způsobila revoluci ve výuce jazyků po celém světě. Stovky stran má i nová směrnice platebního styku (2366/EU) z roku 2015, známá pod zkratkou PSD2. Ta už brzy způsobí největší revoluci v bankovnictví...

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
5575
7
3

Bude se umělá inteligence zodpovídat za svá rozhodnutí?

  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
  • Kyberbezpečnost
4104
1
2

„Zdaňme roboty“ hlásá Kalifornie

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
5133
4
1

Online roboprávník vyřeší zadarmo vaše právní trable

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
5817
4
4

Konec právníků nejen v Čechách

Houstnoucí legislativní džungle všude na světě komplikuje život lidem, firmám i soudcům, skvěle ale živí armády právníků, a do nedávna navíc bránila tomu, aby jejich práci převzaly stroje. Až doteď. Díky obrovskému pokroku v umělé inteligenci v posledním roce...

  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
6031
4
3

Google obvinil Uber z krádeže technologie samořídících aut

  • IT Inovace
  • Právo a regulace
  • Smart transportation
5475
3
2

"Krisprový" boom svědčí o potenciálu genetického inženýrství

  • Civilizace
  • Genetika, Bio a Nanotechnologie
  • Právo a regulace
4717
4
1

Křemíkový Frankenstein

Giganti Silicon Valley pomohli stvořit Donalda Trumpa. A ten je teď sráží na kolena

  • Civilizace
  • Právo a regulace
5779
7
3

Elon Musk: Automatizace donutí vlády, aby zavedly univerzální základní příjem

  • Leadership a kultura
  • Civilizace
  • Právo a regulace
5084
5
4

Larry Page investuje do projektů na létající auta

  • IT Inovace
  • Právo a regulace
  • Smart transportation
5574
1
2

Odborníci předpovídají, že manželství s robotem bude legální kolem roku 2050

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
5533
3
1

Google připravuje Wing Marketplace: dodávky jídla drony

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
6176
1
1

Autonomní auta: budoucí cíl hackerů?

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
7245
0
2

VR povzbudila chuť spoření na důchod

  • Smart finance
  • Právo a regulace
  • Virtuální realita
6107
2
3

Čína jako první vyzkouší na člověku modifikaci genů při léčbě rakoviny

  • Genetika, Bio a Nanotechnologie
  • Právo a regulace
4116
0
0

Šéf Uberu považuje Peking za budoucího konkurenta Silicon Valley

  • Civilizace
  • Právo a regulace
3399
0
0

Nesmyslná regulace vyhnala Uber a Lyft z texaského Austinu

  • Civilizace
  • Smarty city
  • Právo a regulace
4816
0
0

Ross je právník, který pracuje 7x24. Je totiž umělou inteligencí

  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
5093
1
1

Spolková rada přijala rezoluci o zákazu spalovacích motorů od roku 2030

  • Právo a regulace
  • Smart transportation
5276
0
1
Zobrazit další články