Petr Beneš: Datová horečka stoupá! V osudí je virtuální zlato 21. století

Petr Beneš, 2. ČERVENCE 2018

Obchodní model minulého století by se při troše zjednodušení dal shrnout do rovnice = poskytování přidané hodnoty za platbu penězi. Jednadvacáté století nás posouvá zase o kus dál. Exponenciální technologie spolu s ekonomicko-společenskými trendy jako jsou demokratizace, dematerializace a demonetizace transformují obchodní model digitální ekonomiky do rovnice = přidaná hodnota za poskytnutí datové stopy. Dá se říct, že neustále „barterujeme“ užitek za svoje soukromí. Zanecháváme ve virtuálním světě další a další digitální otisky a často ztrácíme nad jejich osudem kontrolu. V tomhle se obávám ani nám žádné GDPR dlouhodobě příliš nepomůže.

Skoro 90% všech na světě dostupných dat totiž vzniklo v posledních dvou letech. Každou vteřinu vznikne tolik dat, že by naplnily 150 miliónů knih. Každou minutu pořídíme tolik fotografií, kolik jich vzniklo v celém 19. století. Už v roce 2002 překonaly odhady globálních dat v digitální podobě ta analogová. Celosvětové množství dat se posunulo z řádu exabytů do zottabytů. Po nich brzy přijdou yottabyty, které mají už 24 nul.

Data jsou pohonem současné ekonomiky. Přední automobilky a banky o sobě přestávají uvažovat a mluvit jako o průmyslových podnicích a finančních institucích a začínají se označovat jako datové a softwarové společnosti. Ano, je v tom i trochu marketing a PR, ale zároveň se v těchto proklamacích odrážejí trendy, odvaha a vize opravdu osvícených leaderů, kteří stojí v čele některých z nich. Jmenujme namátkou Ford, General Motors, BBVA nebo JP Morgan Chase.

Pojďme se na fenomén dat podívat z trochu jiného úhlu, z budoucí perspektivy jejich ukládání. Data je již mnoho let velmi jednoduché uchovávat. Ceny datových nosičů klesají exponenciálně. V době předmailové jsem pracoval v DHL a poslat v roce 1993 disketu o velikosti 1,44 MB z Prahy do Mnichova do druhého dne stálo 1100 korun českých! Tato disketa se posílala jako zboží s proforma fakturou a bylo nutné ji proclít! V roce 2004 jsem si v obřím IT Mallu Pantip Plaza v Bangkoku koupil jednu z prvních „flešek“ o velikosti 128 MB za 800 korun. Dneska za třetinu téhle ceny koupíte disk s kapacitou 32 gigabytů. Data je sice snadné a levné uchovávat, ale paradoxně je čím dál obtížnější je následně zničit. Data se také velmi snadno rozmnožují. Můžeme je spojovat, dělit a exponenciálně kopírovat. Rozvoj cloudových služeb sice odstraňuje potřebu individuálního fyzického vlastnictví mnoha kopií, přesto datovou expanzi nezpomalil.

Pan Gordon Moore, zakladatel společnosti Intel, zformuloval už v roce 1965 hypotézu, že rychlost procesoru se zdvojnásobí každé dva roky. Od té doby se jí říká Mooreův zákon a platí víceméně dodnes (dvouletá perioda byla zkrácena na rok a půl). V roce 1970 byla rychlost CPU 740 KHz a pevné disky (HDD) dokázaly snadno zajistit požadovaný výkon. Dramatické zvýšení výkonu během posledních čtyř desetiletí (dnešní vícejádrové procesory mají rychlost CPU v rozsahu GHz) umožnilo rozvoj inteligentnějších a přizpůsobivějších technologií, které optimalizují integraci při vyšších rychlostech a umožňuje další inovace, jako je virtualizace.

Dosavadní rozvoj skladovacích datových kapacit, které fyzicky existují v magnetických systémech, stále odpovídá Mooreovu zákonu, ale dovolím si dohadnout, že už brzy ho nové technologie odešlou do historie. A na jakých principech budou založeny nové technologie skladování dat? Pojďme se blíže podívat na dvě:

Magnetické skyrmiony

Výkon i možnosti počítačů se neustále zvyšují, pořád však existují úlohy, v jejichž řešení ani sebelepší stroj zatím nepředčí biologický mozek. To by se mohlo změnit s vývojem tzv. neuromorfního počítače, který by uměl funkci mozku napodobit. Snaha napodobit způsob, jakým jsou v mozku propojeny neurony, vede ke zkoumání umělých synapsí a fyzici již dokázali vytvořit umělé a energeticky nenáročné synapse za použití tzv. magnetických skyrmionů.

Skyrmiony jsou subatomární částice podobné baryonům (baryony jsou složené částice, které obsahují vždy tři kvarky a mají hmotnost rovnou nebo větší, než je hmotnost protonu). Skyrmiony jsou oblasti v magnetickém poli, kde se tvoří miniaturní víry částic a ve kterých všechny vektory pole míří buď k jednomu bodu, nebo od něj. Skyrmiony je možné vytvářet a mazat, přičemž se mezi sebou neovlivňují jako magnetické bity u klasických pevných disků.

Lidský mozek obsahuje obrovské množství synapsí, typicky více než 100 triliónů. Ty přitom nemají za úkol jen pouhé propojování neuronů, ale rozhodují také o tom, jaké propojení je nejvýhodnější. Jsou základem lidské schopnosti učení a poznávání. Přestože se vědci pokoušeli vyrobit umělé synapse z nejrůznějších materiálů, nejnovější studie ukázaly, že vhodnou alternativou by mohly být právě magnetické skyrmiony. Existenci skyrmionů předpověděl již v roce 1950 britský fyzik Tony Skyrme, který s jejich pomocí vyložil některé aspekty částicové fyziky. Poprvé však byly tyto částice skutečně pozorovány až v roce 2009.

Biologické harddisky v DNA

DNA je vskutku „zázračný“ materiál. Vědecké týmy již pracují na tom, abychom mohli využít neuvěřitelné informační kapacity DNA k ukládání digitálních dat. Snaží se využít DNA uvnitř buněk, například v populacích bakterií. Jejich genomy by fungovaly jako biologické hard disky, do nichž je možné zapsat data a pak je z nich kdykoliv přečíst. Takový přístup otevírá zcela nové možnosti pro uchovávání dat a také dovoluje vytvořit z buněk senzory, které budou ukládat data, když budou buňky vystaveny určitým situacím, například infekci.

Tým George Churche z Wyssova institutu pro biologicky inspirované inženýrství postavil v roce 2016 první molekulární nahrávací zařízení, které bylo založeno na genomovém editoru CRISPR (CRISPR Cas9 je metoda modifikace genomu, objevená v roce 2012 a patentovaná společností Merck). Tímto postupem je možné nahrávat data kódovaná v podobě DNA a ukládat je do genomu bakteriální buňky. Data jsou uložená jako sekvence DNA. V této podobě jsou přístupná a lze si je z takto vytvořené paměti přečíst. Doposud ale nebylo jasné, jak spolehlivé takové nahrávací řazení vlastně je. Vědci intenzivně zkouší, jak se tento systém vypořádá s větším množstvím dat.

Časopis Nature nedávno publikoval studii stejného vědeckého týmu, ve které badatelé doložili, že nahrávací zařízení s editorem CRISPR je schopné zakódovat do DNA bakteriální buňky i komplexní datové struktury. Povedlo se jim uložit digitalizovaný snímek lidské ruky, jako připomínku prvních kreseb našich dávných předků v jeskyních, a také sekvenci snímků jednoho z prvních filmů v historii, který zachycuje jízdu koně s jezdcem.

Od výzkumů ke komerčnímu využití bude potřeba ještě urazit nějaký čas. Adaptační doba nových objevů se ale neustále zkracuje.  Zkoušejí se i některé další metody jako třeba rentgenová spektroskopie, ale požadované vybavení je zatím velmi drahé a tudíž se zatím jeví jako nepraktické pro použití v počítačích. Primární inženýrskou výzvou tak zůstávají nákladově efektivní a realisticky použitelné metody pro čtení nově ukládaných dat.

Blížíme se době, kdy bude technologicky možné „úplně“ vše. Před lidstvem tak v otázce použitelnosti nejrůznějších vědeckých objevů nebudou stát bariéry technologické ale spíše humánní, morální a etické. Ale to je již zcela jiný příběh.

Mohlo by vás zajímat

Facebook má zákaz přenášet evropská data do USA. Bude muset v EU skončit?

  • Kyberprostor
  • Právo a regulace
209
0
0

Portland zakázal technologii rozpoznávání obličeje

  • Technologie
  • Kyberprostor
  • Právo a regulace
411
0
2

Které jurisdikce uznávají důkazy z blockchainu?

  • Právo a regulace
  • Kyberbezpečnost
  • Blockchain
1147
4
3

Čínský trestní soud využil důkazy uložené v blockchainu

  • Právo a regulace
  • Blockchain
1121
3
2

Trumpův plán, jak udržet USA na pozici lídra ve vývoji umělé inteligence

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
2822
2
1

Pavel Kysilka: Stojíme na křižovatce. Česko musí začít stavět na vynikajících vědcích,…

Domácí ekonomika se sice dotahuje na evropskou úroveň, v blízké budoucnosti ji však čeká nesnadná transformace. Výhoda levné pracovní síly se totiž pod tlakem robotizace a digitalizace rychle rozplývá. Klíčovými konkurenčními faktory se stávají hlavně vynikající vědci, flexibilní absolventi technických i humanitních škol...

  • Leadership a kultura
  • Právo a regulace
  • Smart education
3462
5
5

Podle studie o etických otázkách autonomní dopravy jsou nejpostradatelnější senioři

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Smarty city
4209
3
2

Pavel Kysilka: Smějme se a zbohatneme

Produkční silou se naše firmy a celá ekonomika řadí do globální špičky. Ale příjmově – a to mzdou i zisky – patříme k podprůměru. Rozdíl mezi výrobním a příjmovým potenciálem Česka je jeden z nejhlubších na světě. Co dělat, aby se příjmový profil české ekonomiky konečně mohl rozesmát?

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
3525
9
6

Pavel Kysilka: Data jsou ropou 21. století, mají dnes největší hodnotu. Světové top…

Navzdory vášni pro technologie se Pavel Kysilka od bankovnictví neodpoutal a o jeho prolínání s digitálním světem hojně píše a přednáší. O proměně bankovnictví v době technologických firem promluvil i na konferenci Banking in Motion 2018, kterou pořádala Česká bankovní asociace a jejímž mediální partnerem byly Hospodářské noviny.

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
3511
2
8

Pavel Kysilka: Finančním trhem zatřesou technologie a mileniálové

Finančním trhem v jeho dnešní podobě zatřesou dva faktory – technologie na čele s umělou inteligencí, robotikou a blockchainem. A generace mileniálů. V rozhovoru pro server Roklen24 to uvedl bývalý viceguvernér České národní banky a zakladatel 6D Pavel Kysilka.

  • Leadership a kultura
  • Civilizace
  • Právo a regulace
3598
5
4

Pavel Kysilka: Potřebujeme křemíkový kapitalismus

Evropa prohrává na poli technologických inovací a byznysu. Příznaky její sklerózy nabírají tragikomických rozměrů a hlubinné příčiny neumí nikdo pojmenovat.

  • Civilizace
  • Právo a regulace
2916
5
3

MIT vyvinulo blockchainovou platformu, která bude hlídat policii a chránit naše soukromí

  • IT Inovace
  • Právo a regulace
  • Blockchain
3489
1
0

Petr Beneš: Co Vy na to pane Švarc?

Časy se opět mění. Digitální ekonomika, mobilita, virtualizace, online svět, dematerializace produktů a služeb s sebou přinášejí řadu nových a staronových trendů i do oblasti obchodních vztahů, organizace práce a zaměstnanosti. Slyšeli jste už termíny jako shared economy (sdílená ekonomika), barter economy, gift economy nebo gig economy? Že ne? Tak se na ně pojďme podívat...

  • Smart finance
  • Právo a regulace
3789
5
2

Čínský monitorovací systém se doslova dostává zaměstnancům do hlavy

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Smart health
4214
4
0

Zločin předvídající umělá inteligence bude dohlížet na indické ulice

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
4211
2
2

Pavel Kysilka: Jed prosperity: Suroviny a dotace

Kde selhává selský rozum aneb Proč jsou dnes nejvyspělejšími ekonomikami světa ty, které nežijí opiové sny paragrafů, regulací, surovin a dotací?

  • Leadership a kultura
  • Civilizace
  • Smart finance
6875
9
13

V Kalifornii začíná testování samořídících aut se vzdálenými lidskými operátory

  • Smarty city
  • IT Inovace
  • Právo a regulace
4799
6
2

Arizona schválila návrh zákona, jenž umožňuje platit daně Bitcoinem

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
4533
4
0

Pavel Kysilka: Způsobí PSD2 disrupci bankovnictví?

Před několika dny vstoupila v Česku prostřednictvím novely zakona o platebním styku směrnice EU „Revised Payment Services Directiv“ známá pod zkratkou PSD2. Mnozí od ní očekávají revoluci či přímo disrupci v bankovním sektoru a také zásadní hrozbu pro banky. Jsou tato očekávaní opravněná?

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
5269
3
1

Petr Beneš: Brána bank dokořán

Komenský napsal svou Bránu jazyků dokořán, první moderní učebnici latiny, v roce 1631. Měla stovky stran a způsobila revoluci ve výuce jazyků po celém světě. Stovky stran má i nová směrnice platebního styku (2366/EU) z roku 2015, známá pod zkratkou PSD2. Ta už brzy způsobí největší revoluci v bankovnictví...

  • Leadership a kultura
  • Smart finance
  • Právo a regulace
5575
7
3

Bude se umělá inteligence zodpovídat za svá rozhodnutí?

  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
  • Kyberbezpečnost
4105
1
2

„Zdaňme roboty“ hlásá Kalifornie

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
5134
4
1

Online roboprávník vyřeší zadarmo vaše právní trable

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
5818
4
4

Konec právníků nejen v Čechách

Houstnoucí legislativní džungle všude na světě komplikuje život lidem, firmám i soudcům, skvěle ale živí armády právníků, a do nedávna navíc bránila tomu, aby jejich práci převzaly stroje. Až doteď. Díky obrovskému pokroku v umělé inteligenci v posledním roce...

  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
6032
4
3

Google obvinil Uber z krádeže technologie samořídících aut

  • IT Inovace
  • Právo a regulace
  • Smart transportation
5475
3
2

"Krisprový" boom svědčí o potenciálu genetického inženýrství

  • Civilizace
  • Genetika, Bio a Nanotechnologie
  • Právo a regulace
4718
4
1

Křemíkový Frankenstein

Giganti Silicon Valley pomohli stvořit Donalda Trumpa. A ten je teď sráží na kolena

  • Civilizace
  • Právo a regulace
5780
7
3

Elon Musk: Automatizace donutí vlády, aby zavedly univerzální základní příjem

  • Leadership a kultura
  • Civilizace
  • Právo a regulace
5084
5
4

Larry Page investuje do projektů na létající auta

  • IT Inovace
  • Právo a regulace
  • Smart transportation
5574
1
2

Odborníci předpovídají, že manželství s robotem bude legální kolem roku 2050

  • Civilizace
  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
5533
3
1

Google připravuje Wing Marketplace: dodávky jídla drony

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
6177
1
1

Autonomní auta: budoucí cíl hackerů?

  • Robotizace a AI
  • Smarty city
  • Právo a regulace
7246
0
2

VR povzbudila chuť spoření na důchod

  • Smart finance
  • Právo a regulace
  • Virtuální realita
6110
2
3

Čína jako první vyzkouší na člověku modifikaci genů při léčbě rakoviny

  • Genetika, Bio a Nanotechnologie
  • Právo a regulace
4116
0
0

Šéf Uberu považuje Peking za budoucího konkurenta Silicon Valley

  • Civilizace
  • Právo a regulace
3400
0
0

Nesmyslná regulace vyhnala Uber a Lyft z texaského Austinu

  • Civilizace
  • Smarty city
  • Právo a regulace
4817
0
0

Ross je právník, který pracuje 7x24. Je totiž umělou inteligencí

  • Robotizace a AI
  • Právo a regulace
5093
1
1

Spolková rada přijala rezoluci o zákazu spalovacích motorů od roku 2030

  • Právo a regulace
  • Smart transportation
5276
0
1
Zobrazit další články