Milada Kadeřábková, 27. 10. 20
V dnešní době, kdy je internet plný zpráv o umělé inteligenci, se hodně mluví i o jejím zcela novém typu - o AGI (obecné umělé inteligenci), která dokáže to, co lidé a ještě lépe.
Už současná umělá inteligence dokáže detekovat rakovinu přesněji než lidští lékaři, vytváří lepší AI algoritmy než developeři a ve hře šachy porazí i světové šampiony.
Takové příklady nás mohou vést k přesvědčení, že asi není moc věcí, které by umělá inteligence nedokázala lépe než člověk. A zatímco mnozí věří, že vzestup umělé inteligence může lidstvu masivně prospět, jiní se obávají, že její rozmach povede ke globální zkáze. Ještě předtím, než vyslovíme jakékoli obavy či naděje, je dobré si zjistit, co to přesně ta obecná umělá inteligence je a jak daleko jsme od jejího vzniku...
Internet je dnes plný zajímavých aplikací, které existují díky létům vědeckého výzkumu umělé inteligence. Podobně jako u výše zmíněného příkladu systému, který dokáže detekovat rakovinu lépe než lékaři, existuje i mnoho dalších oborů, v nichž se specializovaná umělá inteligence vyrovná té lidské. Například algoritmy takzvaného hlubokého učení, které používají sociální média, jsou čím dál zběhlejší v rozpoznávání objektů, osob, a dokonce i jejich podrobných charakteristik. Dokážou identifikovat lidi na obrázcích zveřejněných na sociálních médiích, postavení osoby na fotce, její výraz v obličeji a jakékoli doplňky, které má na sobě. Systémy AI tedy pomalu začínají vnímat obrazy podobně, jako je vnímají lidé. Tyto systémy však mohou jít ještě dál a rozeznat i velmi jemné nuance. Jedním z příkladů je studie Stanfordské univerzity, která ukazuje, že hluboké neurální sítě mohou identifikovat sexuální orientaci lidí pouhou analýzou jejich tváří, což je schopnost u lidí vysoce nepravděpodobná.
S tak strmým vývojem se zdá, že se propast mezi lidskou a umělou inteligencí velmi rychle zmenšuje a že takzvaná obecná umělá inteligence není daleko. Je však důležité si uvědomit, že obecná umělá inteligence znamená mnohem víc než provedení určitého úkonu lépe než člověk.
Jednoduše řečeno, AGI můžeme definovat jako schopnost stroje vykonat jakýkoli úkol stejně, jako to dokáže člověk. Přestože tedy výše uvedené příklady ukazují, že AI v některých případech pracuje lépe než lidská mysl, stále se nejedná o obecnou AI, protože tyto aplikace jsou často výkonné jen v jednom úkonu, zatímco u druhého by je porazilo i pětileté dítě. Například systémy počítačového vidění jsou sice schopné porozumět vizuálním informacím, nemohou však tuto schopnost aplikovat na jiné úkoly. Naopak člověk, i když je v některých činnostech méně zdatný, dokáže celkově vykonávat širší škálu činností než jakákoli umělá inteligence.
Jak daleko jsme tedy od umělé obecné inteligence? I když teoreticky je možné lidský mozek replikovat, nyní to ještě neumíme, neboť sami nevíme, jak přesně funguje. Avšak rychlost, s jakou si nyní umělá inteligence vyvíjí nové schopnosti, znamená, že se možná zanedlouho k nějakému bodu zlomu přiblížíme. Průzkum odborníků na umělou inteligenci nedávno předpověděl očekávaný vznik obecné umělé inteligence nebo singularity do roku 2060. Ať už se tyto předpovědi naplní či nikoli, musíme se každopádně připravit na to, že vývoj AGI způsobí sérii událostí a nevratných změn (k lepšímu či horšímu), které svět, tak jak ho dnes známe, promění jednou provždy.
Tento článek je chráněn pomocí blockchainové služby Mytitle.
.jpg&t=2)
.jpg&t=2)
.jpg&t=2)
.jpg&t=2)
.jpg&t=2)
