Mikroroboty, které lze vpravit do lidského těla, aby doručily lék přesně k nemocným buňkám, nebo je opravily, jsou jedním z hlavních a nejnadějnějších směrů současného výzkumu a vývoje v medicině. Přes řadu úspěchů z loňského roku, o kterých píšeme v kapitole smart health, se výzkum potýká s řadou vážných limitů. Se třemi z nich se úspěšně vypořádal tým z Columbia University: jak zhotovit biokompatibilní pohyblivé komponenty a vyhnout se siliconovým materiálům, které mají limitovanou biokompatibilitu; jak dodat energii robotickému mikropřístroji bez použití toxické baterie; jak bezdrátově komunikovat s mikrorobotem poté, co je implantován do těla, přičemž radiová mikroelektronika není biokompatibilní, je rozměrná a potřebuje energii. Tým po dlouhých letech výzkumu a vývoje sestrojil mikrorobota za využití unikátní technologie vrstvení biokompatibilního hydrogelu s mimořádnými mechanickými vlastnostmi. Díky tomu dokáže mikrorobot pracovat jako potrubí, ventil, rotor, pumpa a nosič léku. Bezdrátové a bezbateriové ovládání jeho pohybu a úkonů vyřešil tým vložením magnetických částic železa, které se v medicině široce využívají jako kontrastní látky. Mikrorobot úspěšně a přesně doručil léčebnou chemickou látku do myššího těla postiženého karcinomem kosti a zredukoval jeho růst za použití výrazně nižší toxické dávky. S tímto úspěchem jsou spojovány značné naděje na pokrok v praktickém využívání přesné léčby pomocí mikrorobotů.
Vrstvení biokompatibilního hydrogelu
Finální podoba biokompatibilního hydrogelu
Mikrorobot dodal chemoterapii přesně do postižené tkáně
2
3213
1
.jpg&t=2)
